Na dnešek jsem se strašně těšila.
Jela jsem k holiči a to si vždycky patřičně užívám. Stavila jsem se za Laděnkou v práci, kde jsem chvíli asistovala u focení malé holčičky (ani jsem se nenadála a už jsem měla zase děcko v ruce ).
Pak jsem vyrazila směr Tesco, kde jsem si koupila parádní bundu a ještě udělala super nákup na Vánoce. Prostě parádní oddychovka.
Pak jsem ještě zažila výbornou historku "jako z natáčení" :
Vracím se domů, hlad jak vlk, jelikož jsem celý den nejedla a tak si dlabu pěkně v autě nějaký loupák, který ovšem neskutečně drobil - no a všechno mi to padalo do výstřihu... Tak si to pěkně vybírám (jsem sama v autě, ne???) A v tom mi někdo zaklepe na okýnko...krve by se ve mně nedořezal... řidič autobusu co stál za mnou, si dal tu práci, vylezl ven a šel mi ochotně povědět, že "nesvítím" (podezírám ho , že mě viděl co dělám a šel se podívat zblízka :-))
Zaprvé jsem se šíleně lekla a za druhé ta představa jak mě tam viděl, vybírat si ty drobky... no hrůza, děs, běs...
Naštěstí brzo zastavil na další zastávce... a já si až po chvíli uvědomila, jak jsem se lekla a jak se skoro třesu... Musela jsem si ulevit... a moc slušné to tedy nebylo...
Doma jsem se tomu už jen zasmála...prostě to by jeden opravdu nevymyslel... :-)))))
čtvrtek 3. prosince 2009
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)