Vymyslela jsem překvápko pro Pavla, že zajedeme koupit kapříka sami, a nebudeme už odpoledne muset nikam jezdit. Vašíka jsme nechali na tu chvilku u babičky, protože oba kluky, kapry, davy lidí a aut bych neuhlídala.
Vojta byl důležitý a pořád zdůrazňoval, jak je dobře , že nešel do školky, protože bych to bez něj nezvládla. V autě pak dostal kapra vedle sebe a pevně držel tašku, aby nám z ní nevyskočil.
Doma jsme rychle napustili vanu a šup do ní s kapříkem...Babička zatím přišla i se všema ostatníma vnoučkama k nám a šli jsme dát koníkům jablíčka.
Sára s Vojtou vozili malošky na bobech a závodili mezi sebou.
Pak jsme šli na chvilku všichni k nám a děcka se těšili na kapra ve vaně. Museli se seřadit a poslušně počkat až budou vpuštěni (takhle ještě nikdy chvilku nepostáli :-)).
No a té radosti, divím se že kapr "nelekl hrůzou", když viděl a slyšel tu sebranku :-).Vojta pak tatínka překvapil a pyšnil se tím, že kapra přivezl sám. Pavel přijel dřív z práce a tak jsme měli víc času. Já jsem ještě dodělávala můj "tajemný" dárek a kluci s Pavlem se šli projít na delší procházku až k Lukovské přehradě. Já jsem si to aspoň v klidu všechno dodělala. Zítra už budou všechny přípravy finišovat a tak jsem byla ráda, že mám hototvo... !!
