Ve sněhu...

Odpoledne jsem chlapy vytáhla na chvilku ven, na zasněžené pole kousek za naším... vzala jsem foťák a šla na nějaké úlovky...no nebylo moc počasí ale tady je pár foteček...
O víkendu jsme byli na Klečůvce, Vojta tam jel už den předem na prázdniny a stavili si s dědou jeho oblíbené domečky z dek...
Děda nám pak vykládal jak s Vojtou probírali, proč mu Sára (pes- "westík") líže nohy... děda to Vojtovi vysvětlil tak, že pejsek neumí mluvit, tak mu dává najevo lásku tímto způsobem.
Vojta po chvilce uvažování začal dědovi olizovat čelo a šeptat : "Já jakože neumím mluvit a říkám ti, že tě mám rád..."... :-)) tak to se mi moc líbilo...
Jinak v sobotu jsme byli u Vojtěšků zapít malou Sofinku, tak myslím, že bude cérka zdravá jak řepa, soudě podle toho kolik se toho vypilo :-))
Přespali jsme na Klečůvce a v neděli jeli slavit ještě narozeniny druhé babičky, takže víkend utekl jako voda...

Indiánská vesnice...

Jelikož jsou kluci doma a nemocní, mám o zábavu na celý den postaráno... nějaké ležení (ba ani sedění) chvilku v klidu nehrozí, takže se pořád něco děje...
Opět vyhráli indiáni a tak jsme šli vyrábět indiánské čelenky, Vojta si nakreslil "péra" sám, Vašíkovi jsem musela pomoct já, nějak ho to zmohlo a spíš "mrčel" než tvořil...
No myslím že v řevu jsme si nezadali s obr indiánskou vesnicí, ve chvíli kdy se muži vracejí z vítězného tažení... (ticho se nám vyhnulo obloukem..., ještě teď mi jde hlava kolem).
Nakonec jezdili indiáni společně na odrážedle... a kupodivu pózovali jako diví... řvali "SÝR" pokřikem válečných bojovníků...Večer jsem zkoušela nový program na úpravu fotek.. tady jedna umělecká...

V rychlosti...

Dnes jsme byli všichni doma, jsme nějací nemocní. Pavel zajel nakonec s Vašíkem k doktorce a tak máme letošní první antibiotika... :-(
Celý den jsme byli zavření doma a snažili se kurýrovat...
Vojta vymýšlel různé hry a Vaša mu sekundoval... jednou z her bylo na indiány...
Ptala jsem se Vojty z jakého je kmene, jestli je Apač nebo Sioux ??? Na to mi odpověděl :
"No přece ten s pérama... " to je snad jasné, ne??? Proč já se vlastně ptám???

PS: Babička Jaruška koupila včera Vojtovi "Spidermanový kulatý nátěrník" (pro neznalé balzám na rty), tak Vojta s ním teď chodí i spávat jak je nadšený... (Pro Tomáška od Zuzky - zakoupeno v Dráčiku na Čepkově :-))

Klasika...

Klasická odpočinková neděle...byla dnes...
Odpoledne jsme zajeli na kafíčko na Klečůvku, kde jsme ještě tak zlehka slavili dědovy narozky...
Takže ještě jednou přejeme jen to NEJ... a samé takové dobrůtky jako byla tahle:

Počasí si s námi hraje...

Tak nevím, jestli si z nás počasí nedělá srandu...
Po včerejším prosněženém dni i noci předtím, začalo zčistajasna pršet - ledový déšť, do rána se udělala na všem silná ledová krusta. Cesty a chodníky jako sklenka, do auta se pomalu nedalo dostat a Pavel z něho odlupoval 2-3 cm silné kusy ledu...krásný zasněžený svět kolem se proměnil v ledovou říši...
A samozřejmě, náhoda jako blázen, zrovna na dnešek jsme měli domluvený bowling na oslavu dědových narozenin, kdesi "na kraji světa"(ve Vlčkové :-)) (zdravím Wlčici:-)).
Auto se nám podařilo zprovoznit, Pavel nám k němu nachystal cestičku a nějak jsme se tam dopravili...(Po cestě jsem nafotila tohle, shodli jsme se s Pavlem, že tohle jsme ještě neviděli..)Bowling naprosto parádní, pro Vašu sport jako stvořený (tolik bama pohromadě se hned tak nevidí :-)). Měli jsme zamluvené obě dráhy a tak hráli i kluci...tady je jejich skóre :Nejprve je to bavilo, pak házeli raděj do "žlábků", teda nejen oni :-)). Babča , Iva i já, jsme jim docela konkurovali...
Objednali jsme i výbornou pizzu, Vaša jen žvatlal : "Bama, mňami...bama, mňami..."prostě dokonalá kombinace. Vyhrál po zásluze děda, takže gratulujeme a na příště pocvičíme...Děda od nás dostal Powerball, výborná věcička na posílení svalů na ruce, děda je vášnivý tenista, ttak snad se mu zavděčíme, jen se nám ta věcička nějak nepodařila zprovoznit...zkoušeli to všichni a ne a ne to rozjet... děda na to musí přijít sám ...
Cesta domů byla dost krušná, ještěže jsme měli řetázky, začalo totiž znova pršet a cesta byla jako sklenka a ještě mezi těma "kotárama", to byl zážitek...Ale dojeli jsme dobře a to je hlavní...

Sněhová kalamita...

Meteorologové se tentokrát nemýlili, opravdu nadílka sněhu byla velmi vydatná...
Celý den jsem nedělala nic jiného než odhrňovala sníh a auto.. musela jsem s Vašíkem zajet k doktorce, v noci pokašlával a ještě k tomu se mu pěkně rozjel zánět spojivek, tak jsem to nechtěla nechávat přes víkend, ať se něco nevyvrbí horšího. Doktorka mě ale uklidnila a Vašík už byl dnes lepší.
Jelikož je teď šílený "mamiňák" a nehne se ode mě ani na chvilku, zababušala jsem ho vždycky do kočárku, že čouhaly jen ty jeho černé oči a jinak nesměl vykuknout, a tak jsme to praktikovali při odklízení té "nadílky".
Nestihla jsem to ani vyfotit, jelikož pořád padal sníh a ještě k tomu to sfoukávalo i ze střech, tak mi bylo líto tahat foťák do toho nečasu...zítra něco bliknu...

Křehká krása zimy...

Když jsme se vraceli ze sáňkování, zrovna zapadalo sluníčko, byla to nádhera, byla to strašná rychlovka, než jsem zaběhla pro foťák už bylo skoro schované.
Viděli jsme i obrovské hejno kachen nádherně seřazených do písmene "V", ukazovala jsem je klukům a říkala Vojtovi, že na nebi je napsáno "V" jako Vojta...
On mi na to říká, "No jo, oni mě mají rádi, že?"...

PS : Zítra a o víkendu má napadnout 60 cm sněhu, až budeme mít odklízet ty miliony sněhových
vloček na cestách a chodnících, to bude křehkost tatam... :-))

Sněhová nadílka...

Přes noc připadlo asi 20 cm sněhu, venku je to jako v pohádce...
Odpoledne jsme šli odhrňovat sníh a čekali na tatínka až se vrátí z práce. Společně jsme šli sáňkovat a bobovat tady kousek na parádní kopec.
Hecla jsem se a jezdili jsme na saních všichni 4 , dokonce jsem asi po 15 letech jela i na bobech, ječela jsem nejvíc ze všech, ale byla to paráda....Vojta s Vašíkem si to taky super užili...
Večer ukořistil Vašík krabičku zápalek, když Pavel zatápěl v krbu a nevím jakým způsobem se mu podařilo škrtnout sirkou a trošku si popálit paleček, nechápu jak to dokázal, nicméně doufám, že si to bude "sakra" pamatovat, ten náš malý žhář!!!
Vojta nás teď večer pobavil, když vyžadoval po Pavlovi "modrý kulatý nátěrník ..." nechápete???
My jsme taky chvíli přemýšleli, bylo to tohle :

"Unavený den...

V úterý jsme začali s Vašíkem navštěvovat klub maminek, tak dnes jsme opět vyrazili. Přidala se k nám i Cilka s Františkem, tak budeme jezdit společně...
V klubu se dostávaly dárečky od Ježíška - vybyly nějaké peníze z fondu, tak se přikoupilo pár nových hraček pro děti, aby si měly s čím hrát, když mají maminky zrovna nějaký tvořivý program...super...
Dojeli jsme v poledne, Vašík šel spát a já jsem se pustila do tvoření nějaké fotečky pro Sofinku...
Den úplně v normálu, ale přece ne... měla jsem takový útlum, nic mě nebavilo, nic se mi nechtělo, vařila jsem rychle oběd, ale tak se mi strašně nechtělo... prostě taková ta "blbá" , co na člověka občas padne...
Jěště, že Pavel je tak zlatý a mohla jsem si na chvilku lehnout a prostě "nedělat nic"... člověk to hold někdy potřebuje...
Až večer jsem se mezi chystáním večeře jen tak na chvilku mrkla na blog.. a najela si na svůj oblíbený blog Wlčice...
Už se mi několikrát stalo, že i ve špatné náladě, mi strašně pomáhá něco si přečíst... asi je to dané, že v takových chvílích si přečtu něco, co mě dokáže obohatit, co najednou tu moji náladičku naprosto převálcuje a já jsem najednou jiný člověk...zrovna tak to bylo i dnes.
Někdy je to opravdu fuška, psát každý den... ten pocit, že jsem ještě nenapsala, že ten den bude prostě chybět... oproti tomu, že nechci nějak narušovat ty hezké večerní chvíle sami s Pavlem, kdy si povídáme, co se ten den stalo, co jsem dělala já s klukama a on v práci...
Musí se to prostě dobře vyvážit...nejsem ten typ co tráví půl dne u počítače, ale říkám si , že tu chvilku si člověk najít může a tak se o to snažím...
Odměnou je mi , že když se teď vrátím nazpět do kteréhokoli dne co píšu blog, vidím ho před sebou, jakoby to bylo dnes...je neuvěřitelné jak se vám dokáží vzpomínky vrátit, když máte ten malý impuls... a to je k nezaplacení, to prostě za tu chvilku denně stojí...
Někdy se mi přes den stává, že si spřádám v hlavě věty, které bych chtěla napsat, jak popsat některé situace, abych je nazapomněla... je to sranda, když se vám to tak v hlavě honí, ale na druhou stranu je super, že to prostě jen nepřejdete, že nad vším víc přemýšlíte a určitě vás to obohacuje - obohacuje to váš život !!
Nikdo z nás není superman, aby denně zažíval neuvěřitelné příběhy , ale umění je vychutnat si každý den, takový jaký je...jak se odehraje...
Když to tak shrnu, řekla bych , že mi blog dal hodně, píšu ho především sama pro sebe a pro nás- naši rodinu... Věřím, že kluci budou mít jednou krásnou vzpomínku až si ho dokážou sami přečíst, uvidí jak jsme žili, co jsme dělali, a jak jsme se my rodiče snažili, jim každý den nějak zpříjemnit a něco je naučit...
Někdo si možná říká, že jdu moc s kůží na trh...ale je mi líto blog zablokovat, aby se na něj nikdo nedostal, když vidím kolik lidí se denně dívá, ať už na to co jsme dělali, nebo na fotky které mi dělají radost a ráda se s nimi podělím...
Taky já si čtu cizí blogy a jak už jsem napsala, dokážou mi něco dát, povzbudit, posílit ...
Pokud i můj blog dokáže být takový, budu ráda, když si ho lidi budou číst...
Taky moc děkuju těm, kteří občas napíšou nějaký komentář, je to povzbuzující a moc to potěší...
Prostě díky všem, kteří nás mají rádi... Vendula

Vracíme se do normálu...

Uteklo to jako voda a dneska už jedeme opět v zajetých kolejích, Pavel ráno do práce, Vojta do školky a my jsme s Vášou zase osaměli...
Cilka s Františkem přišli na "Bamadort" a moc ho obdivovali, tak hlavně že všem chutnal... :-))
Pak jsme jeli k paní doktorce shodit sádru, takže Vaša může opět bezmezně řádit (ne, že by se sádrou neřádil :-)).
Odpoledne jeli Pavel s Vojtou opět na florbal, asi začnou chodit pravidelně. Vaša sice brečel, chtěl jít s nima, ale nedá se... tak jsme si prohlíželi na počítači fotky a u toho se zabavil, nejlepší jsou s čertem a Mikulášem...ty ho baví...
Večer si hošani dali parádní koupel, Vašík to potřeboval jako sůl, jelikož nechtěl mít na ruce sáček, tak se sprchování odehrávalo ve velké rychlosti, dneska se všechno odmočilo a máme zase "voňavý miminko"...

Sněhová nadílka...

Klasicky poslední dny prázdnin adovolených a teprve se objeví sníh...je to škody, mohli jsme si užít, ale i tak je to super. Jakmile se všechno pokryje sněhem, nastává teprve ta správná zima...a teda alespoň já osobně mám hned nějakou lepší náladu...Proto jsme hned zrána vyrazili ven a šli si užít... nejprve práce, potom zábava... kluci nafasovali své obr lopaty na sníh a pomáhali Pavlovi. Pak jsme šli bobovat a taky dělat andělíčky do sněhu...na to je přeborník Vojta.Nakonec jsme vzali sáňky a Pavel kluky povozil po louce.Pak jsme si šli dát zaslouženě kafčo s kusem dortu...
Odpoledne jsme jeli na návštěvu na Větřák...děcka se vyblbli a my jsme pokecali co je nového...

Vašíček má 2 ROKY...

Dnes je to DVA ROKY, co se nám narodil VAŠÍČEK ...
malé zavzpomínámí, jaké to bylo, když se přišel podívat na brášku do porodnice Vojta...
Ráno jsme Vašíkovi popřáli ještě v posteli, rozbalování dárků má teď po Vánocích v malíčku... :-)
Odpoledne vypukla ta správná narozeninová párty, opět 21 lidí, prostě u nás je to vždy ve velkém...Při Vojtových narozeninách jsme si na sebe ušili trošku bič a teď všichni očekávali jaký, že bude dort pro Vašíka...
Byla ale pouze jedna jediná varianta... "BAMADORT"A Vašíkovi udělal taky největší radost ze všeho... ten výraz, úsměv a slovo : "Bami..." hovořily za všechno... (myslím, že takový dort už nepřekonáme...)
Oslavu si Vašík užíval naprosto perfektně. Bravurně přijímal gratulace, se všema se chtěl líbat (toho zneužila babička Alenka a pořád si chodila pro pusu)... Jak jindy bývá Vaša unavený už v 18.00 hod, vydržel do 21.00 hod a pařil spolu s ostatníma jak o život. Zábava se rozjela a nám přes kuchyň jezdilo tolik "mašinek" jako nikdy předtím...
Prostě paráda... a hlavně že se bavil nejlíp náš dvouletý Václavíček :-)

NOVÝ ROK 2010

PF 2010
Jak na Nový Rok, tak po celý rok... doufám, že tato pranostika se nezakládá na pravdě, jelikož Vašík má zítra narozeniny a já jsem strávila půlku dne u plotny a chystala překvápko na zítřek...takže doufám, že jsem si to odbyla dneska a zbytek roku budu mít klídek :-))