Stihla jsem všechno očistit, nachystat na vaření do hrnce a ještě na zítřek na kynuté knedlíky( už se na ně všichni těšíme) a Vaša byl vyspaný, tak jsme šli pro Vojtu do školky. Nakonec jsme přibrali i Vendulku Štákovou, že ji hodíme domů, ale chtěla jít ještě k nám, tak si šli s Vojtou hrát.
No a já se troufale pustila do vaření marmelády - s třema děckama na krku :-)
Až na nějaké napomenutí, to bylo v pohodě - až do té doby, než se mi Vaša -samozřejmě v ten nejméně vhodný okamžik, začal věšet na nohy a mrčet...Hmmm, babo raď!! Dva hrnce bublající marmelády na plotně a Vaša visící na nohavici...
V tom přišla spásná myšlenka... "Vendulko, Vojti ??? Nechtěli byste si chvilku hrát na maminky a tatínky? A Vašíček by byl vaše miminko ???" " Jóóóóó - chtělííííí" Tak hurá, lest se zdařila!!! Vendulka ještě dostala příslib, že když bude dobrá maminka, jistě si odnese jednu skleničku té výborné marmelády, a tak se opravdu činila...Vašík byl spokojený, že si s ním hrajou a já jsem si to všechno stihla dodělat... :-))) (Celkem 18,5 skleniček)
Žádné komentáře:
Okomentovat