"Parný buchtičkový den"

Ještě včera večer jsme se domluvily s Andreou, že si ráno příjde pro Vendulku a že děckám napustíme bazén a budeme se koupat. A jelikož jsme ani jedna neměly navaříno, tak , že společnými silami ukuchtíme něco u nás. Holky měly v plánu buchtičky s krémem, tak jsme se přidali.
Vaša se stihl i vyspat a pak jsme se vrhli na napouštění bazénu. Čekala jsem , že nám plány zhatí počasí jelikož včera večer byla obloha samý blesk, ale ráno v 9.00 hod byl už zase pěkný pečák.
Společnými silami jsme zvládali jak vaření tak ty 4 lumpiska (vaření byla hračka oproti těm čtyřem...).
Bylo takové vedro, že jsme se nakonec stejně všichni přesunuli do domu, kde byl příjemný chládeček.
Vašík jenom běhal za děckama a tak jsem ani nevěnovala pozornost jeho obvyklému volání : "Mam" Mam"...až pak mi to nedalo a šla jsem se podívat nahoru na chodbu. Jelikož lítal po venku bez plínky, šel si najít klidné, nerušené místečko, kde by se mohl - no řekněme tomu "vyprázdit". Jakmile mě uviděl, ukazoval mi na zemi ty jeho "poklady" a nervózně nad nimi přešlapoval. Tak jsem jenom zavelela "Vaši, čekej!! " a běžela pro hadru a toaletní papír. Bohužel Vaša neuposlechl rozkazu a než jsem se stihla vrátit rozkvísil ty hovňousky nejen po celé chodbě , ale i po celém svém těle ...Chytla jsem ho a jen volala na Andreu, jestli mi může jít pomoct. Její první otázka byla : "Mám donést foťák?" .... (ale opravdu nemusím fotit úplně všechno)...
Strčila jsem jí Vašu, ať ho hodí do sprchy, a šla uklízet tu spoušť.
Až potom jsem si všimla, že Vendulka s Vojtou vynesli ven z pokojíčku koberec. Vstávaly mi vlasy na hlavě při pomyšlení, že by všechno to nadělení bylo na tom vlněném, světlém , drahém :-) koberci. Naštěstí při mě stáli všichni andělíčci (asi aby mě v tom horku netrefil ŠLAK""" :-))
Jinak jsme všechno zvládli dobře, před obědem jsme si vlezli všichni do bazénu a pak už šli jíst.
Nějak jsem v tom horku ani nefotila , tak až teď navečer fotečka z naší zahrady..Pavel vymyslel, že si zajdeme na hřiště na pivko, tak jsme řekli i sousedům ( je to mimochodem Pavlův brácha) a tak šli s náma. Dala jsem si jedno pivo a jak mi už bylo dobře , tak jsem se zase orosila jak ta pivní sklenka...nemluvě o klucích , kteří se nezastavili, a honili se za balonem vedro - nevedro...(tentokrát už jsem na foťák nezapomněla... :-))