Velkolepá oslava narozenin...

Vojta se nemohl dočkat, už jsme týden odpočítávali, kolikrát se ještě vyspinká a budou ty narozeniny. A jako každý rok jsme pak nazdobili obývák, aby se vzbudil a bylo všechno hezky připravené... tentokrát jsme i posnídali, hodili se trochu do gala (dřív se vše odehrávalo ještě v pyžamkách) a šlo se gratulovat.
Dáreček od nás mu dáváme už ráno, aby si v klidu pohrál, protože pak je všeho najednou moc... tentokrát jsme měli pro Vojtu hasičskou stanici a geniální stavebnici Geomag. Vyhráli hasiči - bezvadná "cestovní hračka" , jelikož vše je složeno v malém kufříku a po otevření, všechno vyskočí a může se jezdit, stříkat z vodního děla, atd. Vojta si to pořád poponášel a jednou si to rozbalil na stole, podruhé na koberci a byl šťastný jak želva... nakonec si tu krabku huškal jako, že je to jeho miminko, tak to má pak člověk radost, když to vidí :-).Bylo vidět, že byl lehce nervózní, věděl, že odpoledne přijedou všichni gartulanti, tak ani oběd nejedl, ale nenutila jsem ho - jsou to přece "FAKT NERVY"... :-).
No a pak to přišlo, všichni se k nám sjeli a že teda u nás když oslava, tak pořádná, tolik lidu to se hned tak nevidí... a těch dárků, Vojta byl úplně mimo.
Potom jsme mu předali druhou část našeho překvapení, již zmiňovaný dar - DORT, a tady je má chlouba : Byla to pro mě výzva, a poprala jsem se stím statečně, hlavně díky Pavlovi , který mi dělal skvělého asistenta...Ještě jsme měli koupené svíčky, které se nedají jen tak sfouknout, a pořád se znova vzněcují, náš taťka teda děda, byl z toho víc vykulený než Vojta. Když letadlo, tak "motorové svíčky". Nkonec musel přijít na pomoc i Vašík...No a hřeb narozenin - dinosaurová Hot Wheels dráha, Vojtův sen. Nehl se od ní asi 5 hodin...
Oslava se vydařila bezvadně, všichni se super bavili, chvilkama nebylo ani kde sedět :-), kolik nás tu bylo, ale jak se říká "dobrých lidí se vejde..."Pro pořádek toto je jen "sekce seniorů" (jak se sami nazvali), omladina seděla v dalším koutku...

Když všichni odešli, nechali jsme Vojtu, hrát si , aby se nějak zklidnil, protože ten byl tak plný dojmů, že byl téměř v tranzu, chvilkama jsem o něho začínala mít strach, byl trochu problém ho uložit, nejraději by spal na dráze, ale pak jsme šli ještě povlíknout nové povlečení od babička (jak jinak než Hot Wheelsové) a tak nakonec usnul... takové narozeniny dají holt zabrat...