"Kluci nám rostou..."

Byli jsme dnes domluvené s Míšou, že se za nima dojedeme podívat. Jsou to naši kámoši z porodnice, jak jsem tu již jistě několikrát psala.
Vojta od pátku trochu chraptí a dneska ráno se mi to na školku vůbec nepozdávalo, tak zůstal na chvilku u babičky a díval se na pohádky, spokojený jak želva, a my jsme nakonec mohli s Vašíkem návštěvu uskutečnit.
Vaša se teď šíleně stydí a drží se mě jako klíště, ještě že měl Mareček docela "slušnou balonkovou výbavu", takže Vaša byl za chvilku jako doma. Hlavně, když mohl jít házet a strefovat se do Marečkovy postýlky.Na fotce je aspoň hned jasné, co koho baví...
My jsme si s Míšou povykládaly co je nového, co už kluci zvládají, a co pro ně chystáme na vánoce.
Pak jsem vyzvedla Vojťáska a jeli jsme domů.
Odpoledne si kluci krásně hráli v pokojíčku s tatínkem a stavili tunely nad "hotwheelsovou"dráhou...Vojta ani nechtěl večeřet, jak byl do toho zabraný.

Neděle jak vymalovaná...

Dnes byl strašně hezký den, všechno jsme dělali společně. Ráno jsme si dali výbornou snídani, šli jsme ven trošku upravit zahradu na zimu. Já jsem ještě zasadila nějaké cibuloviny, ať máme hned z jara radost, obídek byl jen rychlovka, abych nestrávila půl dne u plotny.
Odpolední procházka na krásně nasvícený strom ve Štípě u kostela, pěkně jsme se proluftili a nějak nám vyhládlo, tak jsme si dali sváču a naše oblíbené pomelo. Pustili jsme si koledy a zapálili svíčku, prostě parádička. A Tak to má být :-)

"Vendelína vila věnce..."

Po snídani jsme se vydali na Hvozdnou na výstavu betlémů, koná se pravidelně a my jsme stálými účastníky. Vždycky se hodí načerpat nějakou inspiraci, jelikož se zde dají zakoupit i adventní věnce a různé dekorace.Potkali jsme se tu náhodou i s Jitkou a holkama, takže Vojta nás ani nepotřeboval a běhali a dívali se sami se Sárou, nejvíc se líbil pohyblivý betlém, kde jezdily i autíčka , kovář koval podkovu, paní vázala otep slámy... atd...Moc pěkné..
PS: Kluci v parádních čepičkách od Lenky Pinkasové...Leni díky moc!!!
Odpoledne jsme byli domluvení, že pojedeme na Klečůvku , kde už v předstihu byla Mikulášská besídka i s tvůrčíma dílničkama, kde se zdobily perníčky, vázaly věnečky, vyráběly jmenovky na dárečky, a samé krásné věci.
Vojta byl nějaký zmatený a hned ráno si sbalil batůžek a chtěl jet k babičce, takže jsme ho tam nakonec zavezli, když jsme jeli s výstavy betlémů, dali si kafíčko a ještě jeli domů.
Měla jsem v plánu co všechno musím stihnout než se Vaša vyspí, hlavně tedy věnce, aby byly přichystané na neděli, nakonec jsem udělala jenom malý pro babičku a víc jsem nestíhala.
Tak jsme vyrazili za Vojtou a čertíkama. Byla jsem překvapená, na Klečůvce plná hospoda dětičeka všichni tvořili jako diví. Taky jsme se šli vyrobit taštičku na dárečky. Moc krásné a jednoduché.Pak zhasly světla a přišel Mikuláš i s čertama. Vojta seděl s babičkou a docela to zvládal. Vašík mi seděl na klíně , zezačátku se zdál být docela v pohodě, ale když tam byli čerti už dost dlouho, začínal být z toho všeho pěkně nervózní a to už pak začal i hodně brečet, nechtěla jsem ho nějak trápit, aby se zbytečně moc nebál, tak jsme raděj odešli za dědou "Na Klečůvku" (což je podle Vojty pouze obývací pokoj u babičky a dědy, když jsme venku na dvoře tak to ještě nejsme na Klečůvce).
Vaša si vzal balónek a bylo po breku... Mají s dědou výbornou hru - Vašík vyhazuje balón na skříň a děda mu ho podává - strašně zábavné, hlavně pro Vašíka :-)).
Domů jsme přijeli až večer a mě čekaly věnečky, nakonec jsem to všechno tvořila až do půlnoci, jen jsem si odskočila ve 23:58 hod udělat prázdný záznam na blog, abych měla ještě v datumu ještě sobotu :-)
Můj letošní výtvor je tady :

Dopis Ježíškovi...

Ráno jsme jeli s Vašíkem do Zlína dokoupit ještě poslední dekorace a svíčky na adventní věnce, aby nám nic nepochybělo. V klidu jsme si prošli pár obchůdků, Vašík byl zlatý, poslušně capkal vedle mě a bylo to super. Na chvilku jsme si sedli v "Jabku" (Zlaté Jablko OC) na sedačku a obdivovali obrovský vánoční strom. Vašík jenom běhal kolem, ukazoval na "bama", a že jich tam bylo :-) !!!
Odpoledne jsem měla opět focení, ale dnes jen rychlovka. Pavla jsem zastihla s klukama u babičky, tak jsme si dali kafíčko a šli domů.
Udělali jsme si hezkou atmosféru, pustili si koledy a psali dopis pro Ježíška. vašík chce pouze a jenom "Bama" (balónek) , pak jsme se ho ptali jestli by chtěl nějaké auto nebo traktor, na všechno byal stejná odpověď "Jóóó"...Vojta letos v těch dárcích nemá nějak jasno, minulý rok měl jedno velké přání - chtěl bagr s pásama a hotovo. Letos nemá nic tak vysněného, ale chce lego a geomag...jinak každou chvilku něco jiného.
Nakonec jsme uklidili stůl, zapálili svíčku, aby Ježíšek dopis našel a kluci povečeřeli a šli na kutě.Pavel mi byl "naloupit" chvojí na věnečky a pak šel za klukama na každoroční "Košt slivovice", tak jsem mu řekla ať nezapomene na "dobré vychování", což asi nezapomene, jelikož ví jak by mu jinak bylo neskutečně špatně...
Já mám tedy volný večer, tak dodělávám nějaké fotečky a pomalu si půjdu taky lehnout, dobrou noc...

Dopoledne jsme byli s Vašíkem na Klečůvce, poobědvali jsme u prababičky , Vaša si schrupl, já jsem měla "tajné poslání" a pak jsme jeli rychle pro Vojtíška do školky.
Tam nás odchytly holky Štákovy a tak jsme jeli všichni k nám, strejda Vašek nám nabalil na cestu pizzu, Vojta sice udělal menší scénu (jelikož nebyla brokolicová), ale já jsem se s ním moc nepárala, řekla jsem mu, že si ji sníme klidně sami s Vašíkem, ale nakonec se i Vojťas jen olizoval a pochvaloval si, jak je dobrá.
Holky u nás byly až do večera, než odešly tak jsme ještě nalepili dinosauří nálepky v pokojíčku... opět malá změna. Dinosauři, se mi nějak lesknou :-)
Když jsem si pak chvilku sedla k počítači, že si přečtu moji oblíbenou Wlčici, tak jsem si nakonec moc neodpočinula, jelikož její příspěvek nebyl z těch veselých, ba naopak. Sice se jedná o lidi , které vlastně vůbec neznám, ale příběh Klárky znám a už jsem si jednou nad jejím osudem pěkně pobrečela. Dnes jsem brečela opět, nechápu jak může být život tak krutý, nelítostivý, smutný... šla jsem za Pavlem a vybrečela se mu na rameni..... A HLAVNĚ JSEM BYLA STRAŠNĚ ŠŤASTNÁ, ŽE HO MÁM !!!!!!!!

"Už nikdy"

"Sluneční náboj"

Když, jsem dnes odpoledne viděla, jak se udělalo nakonec nádherně, jediné, na co jsem měla myšlenky bylo, že toho musím využít a jít něco "vyblejsknout".
Rychle jsem nakrmila Vašíka, vyzvedla Vojtu ze školky a jeli jsme směr Klečůvka (mamka mi volala, ať přijedeme, že nás rádi uvidí). Po cestě jsem jen pátrala po vhodných "kulisách", ale hlavně jsem musela vybírat místečko, kde nebudou jezdit auta, jelikož jsem byla sama, a to bych fakt všechno uhlídat nestihla.
Nejprve jsem chtěla využít babču, že by mi pomohla, ale pak jsem to přehodnotila, protože to nádherné sluníčko by nepočkalo...
Zastavila jsem si na Větřáku... je tam boční silnice a pro auta zákaz vjezdu...ideální podmínky.
Až na to , že mi sluníčko svítilo, trošku z jiné strany než jsem potřebovala, super ...
Kluci chvilinku pózovali a pak už Vašík jenom běhal za mnou, což není s teleobjektivem moc "vhodné", tudíž já jsem se snažila se vždycky opět vzdálit, no sranda...
Ale super, já mám radost a to je hlavní... A tady jsou mé dnešní úlovky...

Náš ptačí domeček...

Vojta si ráno pospal, včera mě ukecal a hrál si s Geomagem a nechtěl jít na kutě, tak to ráno asi dospával. Nakonec nešel do školky, měl na noze puchýř a asi ho to fakt bolelo, tak měl klidový režim.
Byla jsem domluvená s Pavlem, že za ním přijedeme a půjdeme koupit něco na Vánoce, tak jsem jela nakonec s oběma, Vojtovi jsme řekli, že nemůže s tou nožkou chodit, tak ať raděj čeká v autě :-) , do tašky jsem přibalila letáky z hračkářství (velmi oblíbené čtení), tak vůbec neprotestoval a prohlížel si obrázky...
Domů jsme přijeli skoro v poledne, Vašík usnul už v autě a Vojta nakonec nešel ani spát , čemuž jsem se velmi divila, protože málokdy vydrží. Pozorovali jsme nálety sýkorek do našeho "domečku" v sobotu jsme ho opět na zimu pověsili na terásku, takže máme na ptáčky krásný výhled. Poctivě sypeme slunečnici a míváme jich tady celé hejna.Dostali jsme obří krůtu, tak jsem ji upekla na oběd (teda jen malou část) Vojta na to zíral, tak jsme mu řekli ať jde honem zkusit, že máme maso z dinosaura, ale moc ho to nevzalo. Zato Vašík se k tomu velice měl, hned se vyšplhal na Pavlovu stoličku , chopil se vidličky a nejraděj by se do toho sám pustil, hrozilo, že celá kýta skončí na zemi, v lepším případě na něm, tak jsme ho raději brali (vyfotit, jsem to ovšem stihla :-))Vojta si krásně hrál s vláčkodráhou, není to vůbec jednoduché postavit fakt dobrou, aby všechny koleje byly průjezdné, často se totiž dostanete jen do jednoho směru, takže Vás to do určitých částí dráhy pak vůbec nepustí (mluvím z vlastní zkušenosti), ale on je na to borec.

Dopoledne jsem byli opět u Cilky, kluci se neviděli asi 5 dní a Vašík i František už měli absťák, jsou bezva dvojka... Vaša teda Ponížilům lehce "obhazuje" byt balonkama, ale Cilka je zvyklá, tři kluci člověka naučí... :-)
Po obědě se stavila Peťa pro fotečky a líbily se , tak mám radost...
Odpoledne jsme si v klídečku pokecali s Pavlem, kluci si docela hezky hráli a navečer, jsme zašli za babčou, kde nám Vojta se Sárou udělali kulturní vložku...
Na závěr jeden podvečerní snímeček :

Nedělní nicnedělání...

Dneska jsme fakt lenošili, Pavel šel s Vojťáskem ráno do kostela a já s Vašíkem, jsme zůstali doma, jelikož Vaša nám vždycky usne a pak má rozhozený celý den.
Takže mů bojový úkol byl, zaměstnat Vašíka aby vydržel aspoň do oběda. Tak jsme se oblekli a šli ven, nejprve jsem ho pořád kontrolovala, aby se nezašpinil, byla na mrtvici, že si dává špinavý balon, na bundu - no za chvilku, když se mi vyválel v blatě, jsem to přestala řešit, pak ještě skončil v hromadě mokré hliny, když spadl z motorky, ale to už jsem se jen zasmála.
Vyslíkl se celý venku a všechno šlo rovnou do pračky - spokojené dítě...co k tomu dodat...
Snědl polívku a šel spát. Já jsem tak lehce usnula s ním, takže jsem si neděli taky užila :-)
Odpoledne přijeli naši, Vojta jim předváděl geomag a stavil pro babičku domečky, nakonec si zašli na procházku a pak ještě s dědou stavili, fakt bezva věc... Děda prohlásil, že to chce taky... :-) (to by musel být ale moc hodný ... :-))

Pár kuliček ještě dokoupíme apk si budeme taky stavět TOHLE :-)

Opět focení...

Dopoledne jsem byla domluvená s Peťou , že vyfotím jejich malou Vendulku, která slavila svůj první rok , tak jsem vzala brašnu a šlo se fotit...Vendulka byla už nachystaná tak akorát na spaní, ale něco jsme stihli...fotečky pěkné, tak snad budou mít pěknou památku...Pavel zajel zatím s Vašíkem na poštu a pak už jsme byli všichni spolu.
Po obídku jel Pavel dodělat něco na Klečůvku a já než se kluci vyspali, konečně dodělala, plavecké fotky. Dokonce budou viset hned ve vstupu na bazén, to budu asi slavná... :-)
Nakonec jsem vzala kluky a jeli jsme ještě za Pavlem, ať nejsme sami doma a přijeli až večer, kluci si šli zaplavat do vany a spát.
Noc opět velmi krušná, nevím co s Vašíkem je...asi fakt ty zuby, zatím mi na všechno říká jen to jeho Jóóó, takže takže čert aby se v tom vyznal...(čert mi asi nepomůže, takže dám spíš na svůj "mateřský instinkt" :-) - a ten velí ZUBY!!!)

"Divná nemoc"

Vašík se probral a má pěknou horečku, takže letím za ním, blog snad zítra...asi nás čeká veselá noc...
Tak tohle mě odtrhlo od psaní blogu, Vaša rozpálený jak kamínka, tak jsem šla honem za ním, dostal panadol a nakonec jsme šli ještě chvilku dolů, přečetli si knížečku, Vašíkovi opadla horečka a my jsme se podívali na "Sex ve městě" a šli společně do hajan, pak už usnul v pohodě.
Vínečko co Pavel nachystal, že si uděláme pohodový večer, jsme lupli i s Vašíkem na klíně...tak to chodí s dětičkama, člověk si nemůže být nikdy ničím jistý...už jsme si docela zvykli :-)
Jinak den v poklidu, já sedím nad fotkama a upravuju, to jsem si na sebe ušila bič!!! Ale beru to jako výbornou zkušenost, jen jsem nervózní z těch technických věcí a hlavně, když už se s tím dělám, tak ať to nachystám dobře a nemusím se bát, že mi pak fotky špatně oříznou a já budu namydlená...
Navečer jsem ještě frkla k Laděnce, a ta mi moc pomohla, napsané dotazy na lístečku, všechno mi bylo vysvětleno a já se domů vrátila o poznání klidnější... díky
PS: Ráno po Vašíkově horečce ani vidu ani slechu, podezírám nějaký "klubající se ZUB"...

"Vracíme se do normálu..."

Ani ne tak my, jako spíš Vojta. Ty narozeniny ho letos fakt vzaly...byl prostě úplně mimo. Dneska už šel do školky, ráno jsme nachystali do taštička bombony pro děti a tak se i docela těšil.
My jsme šli nakonec s Cilkou a Františkem hned ze školky na procházku na poštu, aspoň jsme se proluftili a kluci se i chvilku prošli. Pak jsme dali kafíčko a dopoledne nám krásně uběhlo.
Vašík usnul jak Růženka a já se vrhla na fotky, připravuju nějaké vánoční dárečky, tak ať mě to potom nehoní, vždyť to tak strašně rychle letí...
Vojta přišel ze školky a konečně se začal zajímat i o ostatní hračky a stavebnice, které dostal. Naprosto ho uchvátil Geomag, vydržel si skládat celý večer, a moc mu to šlo. Jsme z té stavebnice s Pavlem nadšení, a i když je pro starší, tak Vojta zvládá krásně, je na tyhle věci moc šikovný. (Na první fotce náš domeček i s terasou, to si vymyslel úplně sám...)Do večera jsem upravovala fotky a teď už jsem to zdárně dokončila, tak ještě napsat záznam na blog a dnešní denní úkoly jsou splněny... takže krásnou dobrou noc...

PS: v sobotu před oslavou narozenin, jsme ještě stihli lehce předělat verandu, kluci tam mají koutek a každý svoji stoličku se jménem... tady malá ukázka...

VOJTÍŠEK...

Takže dnes jsou to přesně čtyři roky co se nám Vojťásek narodil... jsem celý den nějak na měkko, pořád na to musím myslet a vzpomínat, jak se nám tím změnil celý život... kolik nám udělal radosti a co jsme všechno společně prožili... je to prostě nádhera!!!
Musím dnešní psaní rozdělit do dvou částí... tato je pro Vojťáska , jak nám roste a jak se mění...
Přesně v 6.34 hod s mírami 3.290 kg a 49 cm se nám ve Zlínské porodnici narodilo naše první děťátko Vojtíšek. Byla to nádhera...nic krásnějšího jsme do té doby nezažili...Takto vypadal ten náš uzlíček štěstí hned po narození... a takhle se nám naše malé miminko proměňuje před očima, už to začíná být náš velký KLUK ...
(foceno vždy přesně na narozeniny...1,2,3,4)

17.listopad

Celý den přemýšlím, co jsem dělala v tento datum před 4-lety...Vojtíšek má totiž narozeniny přesně zítra. A jediné co mě napadá, je : jak velká škoda je, že nepíšu blog už třeba od té doby, to bych všechno věděla, takhle marně pátrám v paměti a ne a ne si cokoli vybavit. Jediné, co si vzpomínám je ta noc 17.11.2005 , kdy jsme šli docela pozdě spát a ve dvě v noci mě probudilo "nějaké mokro" a já nahlásila Pavlovi, že asi pojedeme do porodnice - a Pavel byl probraný tak rychle jak ještě nikdy předtím... :-)
Já si na něco vzpomněla, vím, že k nám přijela Ivanka s Jeníčkem a ten si ještě ze srandy poručil buchtu ke kafíčku a já mu ji pekla (myslím, že byla borůvková), jo jo jo , jak je super zapnout mozkové buňky a ono se fakt člověku něco vybaví... takže jsem ještě skákala kolem návštěvy a večer byla ráda, že jdeme zalehnout, ale moc jsme si nepospali :-) STÁLO TO OVŠEM ZA TO!!!!
Pak jsem si šla umýt vlasy (můj předporodní rituál, který jsem pak úspěšně aplikovala i u Vašíka...abych byla jako krásná :-)) a strašně pěkné bylo, když jsme odjížděli do porodnice, tak mi Pavlova mamka přišla dát křížek na čelo...(tenkrát jsme ještě bydleli chvilku u nich , než jsme dostavili domeček).

A dnes jsme si to vyměnili, skákala kolem nás Iva, protože jsme byli celý den na Klečůvce. Jako tradičně svátek, takže honem něco "pracovat", takže Pavel pomáhal Honzovi s nějakýma dodělávkama u nich doma. Den utekl jak voda a dneska v noci to určitě nebude tak akční jako tehdy... :-))

"Užíváme si dary..."

Vojta dnes nešel do školky, aby si mohl v klidu se vším pohrát a trochu se vzpamatoval z toho "narozeninového šoku", a za druhé u nás nakonec zůstala spát Áďa, tak jsme si užívali volna.
opět se nehl od nové dráhy, ještě přišli na dort i Cilka s klukama ati přinesli ještě dráhy svoje, a postavili si jednu velkou, takže super, nakonec ještě kluci udělali "change" a popůjčovali si navzájem věci, takže Vojta měl dráhy až do večera.
Odpoledne jsme vyráběli indiánské čelenky , tedy jen Vašík s Áďou a se mnou, Vojta se nemohl vzdálit od dráhy :-). A indoši jezdili na tyčkoních.Až navečer se Ádi podařilo Vojtu odlákat a byli chvilku Spidermani.Nakonec nám Áďa tančila, a Vojtu to tak chytlo, že šli do pokojíčku něco nacvičit. Áďa přišla s tím, že Vojta asi nechtěl tak úplně spolupracovat a dělat co mu ona říká, tak si nachystali každý "sestavu" svoji :-).
Vojta tančil na "Michaela Jacksona" no a my jsme nevěřili vlastním očím, jak to rozjel. Break dance hadra...málem se točil na hlavě, a když jsem se ptala Ádi jestli ho to učila, tak ne, prý si to všechno vymyslel sám, no nechápala jsem, výborné !!!!! Mám to i na videu, to bude jednou "POKLAD".

Velkolepá oslava narozenin...

Vojta se nemohl dočkat, už jsme týden odpočítávali, kolikrát se ještě vyspinká a budou ty narozeniny. A jako každý rok jsme pak nazdobili obývák, aby se vzbudil a bylo všechno hezky připravené... tentokrát jsme i posnídali, hodili se trochu do gala (dřív se vše odehrávalo ještě v pyžamkách) a šlo se gratulovat.
Dáreček od nás mu dáváme už ráno, aby si v klidu pohrál, protože pak je všeho najednou moc... tentokrát jsme měli pro Vojtu hasičskou stanici a geniální stavebnici Geomag. Vyhráli hasiči - bezvadná "cestovní hračka" , jelikož vše je složeno v malém kufříku a po otevření, všechno vyskočí a může se jezdit, stříkat z vodního děla, atd. Vojta si to pořád poponášel a jednou si to rozbalil na stole, podruhé na koberci a byl šťastný jak želva... nakonec si tu krabku huškal jako, že je to jeho miminko, tak to má pak člověk radost, když to vidí :-).Bylo vidět, že byl lehce nervózní, věděl, že odpoledne přijedou všichni gartulanti, tak ani oběd nejedl, ale nenutila jsem ho - jsou to přece "FAKT NERVY"... :-).
No a pak to přišlo, všichni se k nám sjeli a že teda u nás když oslava, tak pořádná, tolik lidu to se hned tak nevidí... a těch dárků, Vojta byl úplně mimo.
Potom jsme mu předali druhou část našeho překvapení, již zmiňovaný dar - DORT, a tady je má chlouba : Byla to pro mě výzva, a poprala jsem se stím statečně, hlavně díky Pavlovi , který mi dělal skvělého asistenta...Ještě jsme měli koupené svíčky, které se nedají jen tak sfouknout, a pořád se znova vzněcují, náš taťka teda děda, byl z toho víc vykulený než Vojta. Když letadlo, tak "motorové svíčky". Nkonec musel přijít na pomoc i Vašík...No a hřeb narozenin - dinosaurová Hot Wheels dráha, Vojtův sen. Nehl se od ní asi 5 hodin...
Oslava se vydařila bezvadně, všichni se super bavili, chvilkama nebylo ani kde sedět :-), kolik nás tu bylo, ale jak se říká "dobrých lidí se vejde..."Pro pořádek toto je jen "sekce seniorů" (jak se sami nazvali), omladina seděla v dalším koutku...

Když všichni odešli, nechali jsme Vojtu, hrát si , aby se nějak zklidnil, protože ten byl tak plný dojmů, že byl téměř v tranzu, chvilkama jsem o něho začínala mít strach, byl trochu problém ho uložit, nejraději by spal na dráze, ale pak jsme šli ještě povlíknout nové povlečení od babička (jak jinak než Hot Wheelsové) a tak nakonec usnul... takové narozeniny dají holt zabrat...

Pátek třináctého...

Nějak nestíhám, dodělávám fotečky a nějak se mi to všechno hromadí, a ještě se v neděli chystá velká oslava Vojťáskových narozenin, tak připravujeme překvápko, no a do toho jsem ještě pěkně nemocná, prostě klasika...
Celý večer jsme s Pavlem dělali jeden z dárků, no jsem zvědavá, jak se nám to podaří... nechte se překvapit, pak určitě nafotím...ne, že bych chtěla tak tajnůstkářit, ale jelikož, si blog čte celá naše rodinka a má to být překvápko i pro ně, tak musím..... :-)
Včera jsme jeli ještě rychle na Klečůvku předat pozvánky... a tady je :

"Plavání..."

Nadešel den "D", Hanka mě kolem 13.hod vyzvedla doma a jelo se fotit plavce. Pozjišťovala jsem ještě pár instrukcí od Laděnky a doufala, že se nic nevymastí.
Děcka na mě zhlíželi jak na největšího profíka a já se snažila tak působit :-), zkoušeli jsme fotit dvě varianty, takže jsem přehazovala objektivy a instalovala foťák na stativ jak starý mazák, kupodivu, jsem byla fakt rychlá a nenastal vůbec žádný problém...
několikrát jsem se slila potem, ale jinak v pohodě... pak jsem čekala na Hanku, která ještě trénovala svoji třídu a tak jsem jim ještě něco nafotila, když jsem slíbila, že fotky pošlu na cédéčku, tak byli všichni šťastní jak blechy.
Jen ze srandy jsme zkusili vyfotit skupinku i ve vodě, třeba na další rok a ta fotka je bezvadná, takže ji sem dávám na zkouknutí...A další jen tak pro radost...